Původně drobný románský kostelík, který vznikl v 11. století, byl rozšířen ve 14. stol o gotickou loď a presbytář s žebrovou klenbou. V těchto prostorách se zachovaly zbytky nástěnných maleb z 2. pol. 14. stol. Po požáru v r. 1794 byl objekt r. 1897 novogoticky restaurován za vedení F. Schmoranze, kdy také byla postavena věž a vestavěna kruchta. Po stranách oblouků kostelní lodi je část dochovalých fresek z dob Karla IV.

U kostela je také jedno z míst pravěkého osídlení, acheologické nálezy lužické a slezsko-platěnické kultury. Známé jsou také nálezy výrobny ručních mlýnů z období keltského osídlení a hradištní kostrové pohřebiště.