Reakce:
Každý se živí tím, co umí. Nemám nic proti tomu - pokud svoji práci nazve "pravým jménem", nezavádí falešnými pozlátky a názvy. Pokud by - nejen takové - internetové aktivity nesly název třeba "psychosomatická sexuologie v praxi", bylo by vše v pořádku. I pro mne. Název "Tantra" ale v pořádku není.
A vy to dobře víte.
Proč se tedy prodává "obal", jehož skutečným obsahem je něco diametrálně odlišného?
Tím "motivem" PROČ" je možná pseudohumanita a pokrytectví "guruů", pramenící z frustrací šedivého davu - lidské malosti, bezmocnosti a zbabělosti.
Potřeba rozlišit "dobro" od "zla". Je to dílo určené slabochům a duševním otrokům, majících potřebu "sloužit" něčemu "vyššímu", než jsou oni sami. Pokud nic takového nenacházejí ve fyzickém světě, hledají to ve vlastních - nebo i cizích - mozcích...
Ano, "tabu", "hřích" (a tedy i sex) a tzv. "zlo" je psychologický "stín" osobnosti každého z nás. S ním musíme každý z nás být dříve či později konfrontováni, pokud chceme duchovně růst. Musíme umět pracovat bez jakéhokoli studu nebo vnitřního odporu se svými nejhoršími vlastnostmi, chtíči, dokonce i se sadismem, masochismem a jinými, možná ještě "horšími" hlubinami své duše, které pokrytecký svět nazývá "úchylkami"... jinudy totiž cesta nevede. Tyto věci máme v sobě každý - ve větší či menší míře. A buď je z nevědomí vytěsníme - a ony získají kontrolu nad námi, nebo s nimi začneme pracovat na vědomé úrovni , kde máme šanci je zvládat.
Ano - v podvědomí se nacházející obsah naší "duše" má nesmírný energetický potenciál a pouze v druhém případě máme naději, že pokud ho zvládneme, nedojde k rozbití konzistence naší osobnosti.
Ale proč to tedy zastírat komercí a zavádějícími, módními názvy?
Kvůli penězům?
SKUTEČNÁ, nikoli pseudotantra mne zajímá jen jako východní paralela k západní sexuálně esoterické tradici (možná se shodnými sumerskými kořeny). Na rozdíl od "západní" sexuálně-magické praxe tantra klade větší důraz na "smrtenou" agonii - zcela v souladu s "východním" vnímáním lidského života jako "májá"...(není to přesné, ale možná víte, o čem mluvím)...
A znovu tedy: GLOBÁLNĚ neodsuzuji. Odsuzuji JEN komerční aktivity, které používají běžné psychosomatické manipulace a VYDÁVAJÍ SE za ESOTERICKÉ. Skutečnou TANTRU mám v úctě stejně, jako "západní" esoterickou praxi, pracující s obdobnými principy. Ale to jsou věci, které se NEPRODÁVAJÍ, neprostituují na internetu a už vůbec neslouží komerčnímu davu konzumentů čehokoli "tajemného"...
K objasnění mých názorů je možná nutné, abych něco řekl o SKUTEČNÉ tantře, vysvětlil tento pojem a zopakoval své stanovisko:
Tantrický buddhismus vznikl ve východní Indii asi kolem třetího století. Kombinuje jógové techniky s rituály a nazývá sám sebe vadžrajánou. Písma tohoto směru se nazývají tantrou - na rozdíl od súter, jež v buddhismu představují netantrická díla.
Tibetský kánon rozděluje tantrickou literaturu na čtyři skupiny: krijá tantry, čarjá tantry, jóga tantry a anuttarajóga tantry. Zjevené tantry se nacházejí ve sbírkách zvaných Kandžuru, jejich komentáře potom v Tandžuru.
Tantrismus je založen na VZTAHU mezi učitelem a žákem, není možné obsáhnout poslání vysokých tantrických textů bez tohoto vztahu.
Tantrický buddhismus se v představách lidí často spojuje jen se sexualitou a erotikou - tuto představu upevňují i rozliční "guruové" v tzv. "tantrických" kursech.
V posledních letech byla představa tantra = sexualita podepřena mnohými knihami s názvy jako Tantrická kámasútra - Tao dokonalého milence nebo Tantrické milování, které jsou často bohaté na obrázky obsahující sexuální pozice. Na základě těchto knih a rozličných "kursů" se může zdát, že hlavní metodou tantrického buddhismu je maithuna.
Přitom sexuální spojení mužského božstva či jógina s jejich ženskou partnerkou či naopak spojení ženského božstva s jejím partnerem je symbol, který vyjadřuje mystické spojení moudrosti, či vhledu do prázdnoty všeho (ženské božstvo) a metody či soucitu (mužské božstvo).
Tantrismus zná způsob, jak prožít vnitřní světlo, a to během maithuny, během rituálního spojení s mladou dívkou (mudra), která ztělesňuje bohyni Šakti. Upřesňuji, že nejde o obyčejný akt, ale o obřad, který napodobuje "božskou hru", protože nesmí dojít k ejakulaci.
Když Čakrakírti a Conkhapa komentují Guhjasamádžatantru, jeden z nejdůležitějších tantrických textů, zdůrazňují, že během maithuny nastává mystické spojení (samápatti), kterým dvojice dosahuje vědomí nirvány. U muže se toto vědomí nirvány se nazývá bódhičitta, "probuzená mysl" a projevuje se a určitým způsobem i ztotožňuje s kapkou (bindu), která skapává z vrcholku hlavy a naplňuje pohlavní orgány výronem pateronásobného světla.
Čakrakírti předepisuje: "Během spojení je třeba rozjímat o vadžře a padmě, jak se uvnitř naplňují tímto pateronásobným světlem."
Tato "kapka" se ztotožňuje s vědomím nirvány a předpokládá se, že jako taková vzniká na vrcholku hlavy, tam, kde je většinou prožíváno vnitřní světlo. Tato "kapka" je tedy čisté světlo vědomí nirvány.
V tantrismu se ale bódhičitta současně ztotožňuje s podstatou mužského semene. Musel bych podrobně vyložit jemnou indickou fyziologii k lepšímu pochopení tohoto paradoxního pochodu. Alespoň stručně: vědomí nirvány je prožitek absolutního světla, ale když se získává při maithuně, může proniknout až do nejskrytějších hlubin organického života a také odhalit v samotné podstatě mužského semene toto božské světlo, prvopočáteční záblesk, který stvořil tento svět.
V mahájáně není ztotožnění tohoto mystického světla s podstatou mužského semene absurdní - protože kosmické prvky stejně jako tathágaty, ale i Urgrund veškerého bytí a možný způsob probuzeného vědomí jsou tvořeny prvopočátečním světlem.
Metafyzika a soteriologie tohoto světla určitě souvisí s dlouhou a prastarou všeindickou tradicí. Přesto, jak ukázal profesor G. Tucci, Guhjasamadžatantra a zejména její komentáře od Čakrakírtího a Conkhapy jsou velice podobné manicheismu, v nichž tuší možný íránský vliv.
Má na mysli zejména pět zářivých prvků, které mají v kosmologii a soteriologii manicheistů důležitou úlohu, a také to, že božskou část muže, bódhičittu, ztotožňují se semenem.
V protikladu s mystickým, exaktickým a esoterním chápání skutečné tantry jsou dnes v Evropě k dispozici - jak vidíte i třeba na "nataraj" stránkách - nabídky kurzů, které tantru zužují jenom na nauku rozvíjející prožívání sexu. Jsou často postavené na myšlence, že pokud se osvobodíme od sexuálních bloků, dojdeme ke zdokonalení.
Pravdou však je, že pokud sexuální potenciál nesměřujeme vzhůru do vyšších oblastí bytosti, pak vše probíhá jenom na sexuální úrovni člověka. Stejně tak lze nalézt kurzy jógy, v nichž lidé cvičí, aniž by zapojili mysl a svoji schopnost mystického soustředění.
Jistý pan Lysebeth (který mimo jiné jako snad jediný Evropan POCHOPIL a erudovaně popsal principy tantrismu v jediné smysluplné "západní" knize o tomto tématu) napsal o "vztahu" guru - čéla v tantře toto:
...."Guru byl odjakživa pilířem tantry, zejména u "cesty Levé ruky". Jeho vztah se žákem dosahuje velké intenzity a důvěrnosti, kterou mohou pochopit pouze ti, kdo to prožili.
Je tomu jako s jahodami: ochutnání jediné poučí víc o její chuti než veškerá teoretická, popisná pojednání na světě.
Ale i když není možné předat samu zkušenost, její popis napomůže rozeznání skutečného tantrického gurua od pseudoguruů.
Tvrzení: "Když je žák připraven, guru se objeví,” je pravdivé - doslova. Opačné přísloví je pravdivé rovněž: "Když je učitel připraven, objevuje se žák.”
Jejich nepředvídatelné setkání poznamenává celý jejich život. Nelze ho smazat jako tetování. Poznamenávám, že v tantře jsou guru a čéla často opačného pohlaví a že "ten” guru může být velice dobře "ta” guru!
Žák ani guru nevyhledávají jeden druhého. Čekají, že se "to” přihodí.
Toto nenaprogramovatelné "to” se vymyká náhodě, která vládne většině lidských setkání.
Jejich setkání se podobá lásce na první pohled v tom smyslu, že se poznávají naráz.
V čem? Otázka bez odpovědi: je to tak a to stačí. Oni vědí.
Jejich setkání se tajemně podobá víc shledání než objevení. Vytváří se mezi nimi naráz nevyhnutelné a definitivní pouto a emoční náboj, protože "po” už neexistuje nic jako "před”.
Tantrický guru je vším zároveň: instruktorem, učitelem, strážcem tradice, průvodcem, který vede praktické provádění. Žák se nejčastěji (ale ne nutně) na toto setkání připravuje cvičením jóginsko-tantrických technik.
Vzájemnost jejich vztahů pracuje jako psychický katalyzátor. To, co oba nemohli uskutečnit odděleně, nastává při jejich vzájemné přítomnosti. Není to naprosto podřízený vztah, ani vztah, který existuje mezi učitelem, který ví, učí a vládne, a pilným žákem.
Guru nikdy nezneužívá své žáky. Takové zneužívání je ostatně charakteristickým znakem pseudoguruů. Tento vztah neexistuje jedním směrem: jeden dává a druhý přijímá.
Guru přijímá alespoň tolik, kolik dává, někdy je nesnadné rozlišit, kdo z nich je guru, protože to je bez vztahu k pohlaví, povolanosti, věku nebo létům praxe.
Jejich vztah závisí na základní podmínce: společně cvičit. Jejich poměr guru-čéla se jim odkrývá tím, že někdy již za prvního cvičení probíhají neobyčejné reakce, například probuzení nových energií (kundaliní).
U šakti to může být to, co bych pro nedostatek vhodnějšího evropského výrazu nazval "orgasmem”. Úrovně zkušenosti a vědomých stavů mohou být v krátkém čase magií této vzájemné katalýzy dosaženy, ač k nim ostatní pokusy marně vyúsťovaly i za cenu dlouhých a přísných cvičení a tréningu. Jejich vztah je navíc definitivní, "rozvod” neexistuje.
Vztah guru-čéla, jsou-li opačného pohlaví, často v sobě obsahuje konkrétní sexuální vztahy, často neobyčejné intenzity ve srovnání s obyčejnými. Často žijí odděleni a mohou se fyzicky setkávat pouze výjimečně.
Mezitím každý nezávisle pokračuje v bohatém sexuálním životě se svým obvyklým (-lou) partnerem (-kou), tantrickým či ne, bez pociťování jakékoli žárlivosti.
Vztah guru-čéla nerozvrací tuto partnerskou dvojici, ale naopak ji může posílit a obohatit.
Paradoxní?
Nepřípustné?
Podle pseudomorálních představ snad. Mají ale nějakou cenu? Jsou absolutní a univerzální?
Ať je odpověď jakákoli, nikdo nemusí sdílet toto stanovisko.
Vše, co je charakteristické pro obvyklý milostný vztah (vlastnictví, žárlivost atd.), mezi skutečným guru a jeho žáky neexistuje. Vytvářejí celek, který se podobá vztahu mezi dvojčaty (blíženci).
Nezpůsobuje jejich nerozlučitelný vztah právě duchovní spojenectví? Nejsou smutní ani po dlouhé době odloučenosti.
Ve své každodenní meditaci se spojují na jemné úrovni, a aniž si to uvědomují, zůstávají jejich psychiky ve stálém vztahu, snad i po smrti.
Kdo ví?"....
Konec citace.
Už z tohoto krátkého výňatku je zcela zřetelně vidět CO vlastně JSOU a co NEJSOU ony pseudotantrické, evropské - nejen "natarajské" - kursy a "tantrická" cvičení....
Takže žádná "projekce věcí, které koušou" z mé strany - snad jen špatně pochopený POKUS o rozlišení OPRAVDOVÉ tantry od komerčních aktivit, které se snad pokouší nahradit praxi erudovaných sexuologů pod rouškou "tajemna", které slovo "tantra" dnes vzbuzuje v sexuálně frustrovaných jedincích.
Můj názor JE PODLOŽEN OSOBNÍ ZKUŠENOSTÍ. Zůčastnil jsem se NĚKOLIKA "tantrických" seminářů" - tady jim nebudu dělat ani "negativní" reklamu.
Všichni "tantričtí guruové" se při seminářích jak čert kříži vyhýbali kvalifikovaným dotazům. Obecné "bláboly", které měli k dispozici, si můžete na internetu najít stohy.
Sexuální magie je prastarým směrem v esoterickém chápání Universa "západních" i "východních" okultních nauk a byla mezi zasvěceným okruhem lidí vždy uznávána. Vesměs podobné praktiky se udržují omezeně dodnes, díky hermetikům a okultistům, jež "energii sexu" využívají.
Magická praxe ZÁPADNÍ esoteriky má samozřejmě "styčné body" v esoterice východní.
Studiem tradičních tantrických spisů dospějete k poznání, že bez esoterických souvislostí "vytažená" sexualita tantry může člověku, praktikujícímu "komerční tantru" spíše psychicky ublížit stejně, jako rituály "sexuální magie" západní esoteriky, prováděná bez mystického "ponoru" do vlastní duše.
A obojí - SKUTEČNÁ tantra i "západní" magie sexu - je záležitostí dlouholetých cvičení, sbírání zkušeností, studia pramenů a skutečné odvahy poznat temné hlubiny vlastního já - rozhodně NE nějakého komerčního "kursu" či "školení" a pochybných "certifikátů"....
Doufám, že jsem vás příliš nenudil a svojí odpovědí jsem vám trochu objasnil své postoje a motivy, které mne vedly k obecné kritice.
