Tak si myslím, že už nemůžu věřit nikomu...
Děje se okolo nás
Nedávno, konkrétně v pátek 4. prosince, jsme s kolegou uspořádali oslavu našich narozenin pro kolegy a přátele v Šantánu a v dobré víře, že na Lysou chodí jenom slušní lidé, netrvali na možnosti uzavřít Šantán jen pro pozvanou společnost. Dnes už tohoto rozhodnutí litujeme, protože v době od cca 20 hodiny do 7.30 hodiny ranní se někomu z návštěvníků Šantánu zalíbil fotoaparát v černé brašně pověšený na elektrické krabici vedle tabule s nabídkou jídel a tak si ho přivlastnil. Hledali jsme, pátrali, ptali se, ale bez výsledku, takže nám nezbývá nic jiného, než se smířit s realitou, že i na Lysé se krade. Toho, jenž si takovým způsobem nadělil hezkého ježíška pod stromeček zřejmě ani ve snu nenapadlo, že jeho nový fotoaparát nebyl zrovna z těch nejlevnějších. Takže se mimo jiné postaral svým činem i o krásné vánoce několika lidem a jejich rodinám. Nezbývá než za sebe i své kolegy tímto dotyčnému kleptomanovi poděkovat a popřát mu ať mu jeho (náš) nový fotoaparát hezky slouží a pořídí spoustu krásných snímků, z kterých bude mít upřímnou radost.
My tedy radost rozhodně nemáme, ale co naděláme, když lidská drzost nezná mezí.
My tedy radost rozhodně nemáme, ale co naděláme, když lidská drzost nezná mezí.
Takže milý sběrateli cizích věcí ještě jednou díky, hezké vánoce a mnoho dalších hodnotných úlovků v novém roce.
Milan Čermák